|
|
Anatomie cévního zásobení lidské dělohy s ohledem na transplantaci dělohy
Křístek, Jakub ; Froněk, Jiří (vedoucí práce) ; Turyna, Radovan (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Anatomie cévního zásobení lidské dělohy s ohledem na transplantaci dělohy Abstrakt Tato dizertační práce pojednává o cévním řečišti lidské dělohy a jeho významu pro transplantaci dělohy. První část dizertační práce shrnuje anatomické informace o tepenném a žilním řečišti dělohy včetně jeho kolaterál, cituje některé významné latinské texty, předkládá vývoj metody včetně experimentů na zvířatech, techniku transplantace, výhody a limitace štěpů od žijících a zemřelých dárkyň. Další část dizertační práce se zabývá publikacemi. Cílem první studie bylo ověřit existenci ipsilaterálních a kontralaterálních tepenných anastomóz dělohy. Oba typy byly nástřikem tuší prokázány ve všech preparátech (9/9). Druhá studie analyzovala dva případy trombózy štěpu. Příčinou jedné bylo zúžení tepny subintimální fibrózou s nasedajícím trombem, u druhé nejspíše útlak výtokové žíly hematomem a nejasný podíl humorální rejekce. Trombektomie nevedla k záchraně štěpů. Třetí práce porovnala vhodnost CT a MR angiografie k hodnocení kvality cév dělohy. Role těchto metod je komplementární. Byla navržena radiologická klasifikace kvality děložních cév. Další studie shrnuje výsledky české studie transplantace dělohy. Další dvě publikace jsou případové studie pacientky po transplantaci dělohy od zemřelé nikdy netěhotné dárkyně. První studie...
|
|
|
Zpřesnění tkáňové diagnostiky v transplantačním programu
Balko, Jan ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Škarda, Jozef (oponent) ; Němejcová, Kristýna (oponent)
Zpřesnění tkáňové diagnostiky v transplantačním programu Abstrakt V této práci se zabýváme tkáňovou diagnostikou transplantovaných orgánů pocházejících od dárců i příjemců. U darovaných orgánů (graftů) jsme se zaměřili na upřesnění dosud provizorního skórovacího systému rejekčních změn v programu transplantace dělohy. Pomocí histopatologické diagnostiky, včetně imunohistochemických metod, jsme porovnali nálezy lymfocytárních infiltrátů uváděných ve zmíněném skórovacím systému s nálezy v resekátech děloh žen po hysterektomii provedené z důvodů nesouvisejících s děložním hrdlem. Cílem naší práce bylo ověřit platnost tzv. kategorie borderline změn - morfologický obraz těchto změn se však ukázal být překryvným s fyziologickým nálezem ve zdravém děložním hrdle a tudíž nevyžadujícím imunosupresivní terapii. U orgánů příjemců jsme se zaměřili na roli plicních megakaryocytů v explantátech po transplantaci plic. Cílem bylo přispět k ozřejmění patogeneze chorob vedoucích k nutnosti této transplantace. Plicní megakaryocyty jsme histopatologicky a imunohistochemicky mapovali ve vzorcích plicních explantátů příjemců s různými základními plicními chorobami a objevili jejich výrazně zvýšenou účast u vaskulárních plicních lézí. U idiopatické plicní hypertenze by tento nález mohl pomoci vysvětlit dosud kryptogenní cévní...
|
|
|
Význam ultrazvukového vyšetření v managementu experimentální transplantace dělohy
Matěcha, Jan ; Chmel, Roman (vedoucí práce) ; Zikán, Michal (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Význam ultrazvukového vyšetření v managementu experimentální transplantace dělohy Abstrakt Transplantace dělohy (UTx) představuje novou experimentální metodu léčby absolutního uterinního faktoru infertility (AUFI), který zahrnuje neschopnost otěhotnění a donošení těhotenství následkem absence dělohy. Ta může být vrozená (Mayer-Rokitansky-Küster- Hauser syndrom (MRKHS)) nebo získaná (stav po hysterektomii, závažné vrozené vývojové vady dělohy). Pro takto postiženou ženu je transplantace dělohy jedinou možností, jak přivést sama na svět dítě. Jde o velmi náročný a invazivní postup léčby sterility, jehož výsledky se zdají slibné, ale ženu - příjemkyni dělohy - zatěžuje minimálně třemi břišními operacemi (vlastní transplantace, císařský řez, explantace), otěhotněním pomocí in vitro fertilizace a nutností užívání imunosupresivní terapie. Práce shrnuje současné poznatky o této problematice z pohledu gynekologa-porodníka, který pravidelně ultrazvukem či gynekologicky vyšetřoval účastnice české studie transplantace dělohy v léčbě AUFI v letech 2016-2019, jež byla prováděna na základě smlouvy o spolupráci dvou pražských nemocnic - IKEM a FN Motol. Soubor obsahuje data týkající se deseti pacientek s transplantovanou dělohou, pěti od žijící dárkyně, pěti od zemřelé dárkyně. Jedná se v současnosti stále o jeden z...
|
|
|
Transplantace dělohy jako cesta k mateřství
Hlaváčová, Žaneta ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá relativně novou metodou asistované reprodukce. Nahlíží na transplantaci dělohy feministickou optikou a na teoretické úrovni se zabývá jejími potenciálními přínosy a riziky v širších etických a společenských souvislostech. Skrze kritické čtení a myšlení odkrývá, jak je konstruováno ženství a mateřství v jednotlivých diskurzech právě v souvislosti s transplantací dělohy. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy se proto zaměřuji na texty vyprodukované na toto téma v rámci populárního a odborného diskurzu a odhaluji, s jakými genderovými stereotypy a konstrukcemi pracují pro podporu svých argumentů. Tyto oblasti našeho každodenního života mají ve společnosti velkou moc a ovlivňují to, jak vnímáme a konstruujeme realitu, a tím se podílejí na jejím vytváření. Klíčová slova: transplantace dělohy, neplodnost, mateřství, reprodukční technologie, genderové role
|
host ::
RSS.